Expedice Tunguzský meteorit 2003

4) Abstrakt: Mezi účastníky expedice Tunguz 2003 jsem pozorovala kvalitu, délku a vyrovnanost spánku. Vliv těchto vlastností na fyzickou a psychickou výkonnost během dne. Vliv prostředí, ve kterém jsme se pohybovali, na kvalitu spánku a snů. Dále četnost snů, v některých případech také obsah snů – popř. jsem se pokoušela vysvětlit význam snu.

5) Úvod a přehled literatury: V literatuře se již nashromáždilo poměrně velké množství prací zabývajících se problematikou snů a spánku. Každý autor pojal sny podle svého chápání a v některých č ástech se autoři liší. Zajímavá kniha, která vyšla v České republice je Tajemství dvou partnerů od Jany Heffernanové. Sny jsou součástí procesu lidské evoluce – ať jim jedinec věnuje pozornost či nikoli – vždy budou přispívat k jeho snaze o naplnění celého světového potenciálu. Zaměřují se hlavně na ty části, které člověk zanedbává a které proto ohrožují růst a vývoj jeho osobnosti. Sny nám říkají jak to, co potřebujeme, tak i to, co vyžadujeme k tomu, abychom byli úplní. Snění vede pozornost spícího zejména k tomu, čemu v bdělém stavu nevěnuje nebo odmítá věnovat pozornost.

6) Materiál a metodika: Celé mé pozorování probíhalo převážně ráno, ale také v průběhu celého dne jsem pozorovala účastníky – jejich chování podle spánku, únava atd. Každé ráno jsem rozdala malé „dotazníky„, které spolupracovníci vyplnili.

7) Výsledky: např: … Prostředí tajgy – konkrétně okolí domnělého dopadu tunguzského meteoritu – působilo na dotazované v silné míře. Jejich spánek byl převážně klidný a mnohem lepší než spánek ve vlaku. Také ve srovnání s kvalitou spánku v domácím prostředí bylo toto území na velmi dobré úrovni. Ve snech se nejčastěji a dokonce pravidelně objevoval medvěd, který byl většinou s celou tlupou a doprovázený velkým výbuchem. Tyto „děsivé„ sny však neměli žádné negativní účinky na fyzickou ani psychickou vitalitu účastníků expedice. Ba naopak. Jedna účastnice uvedla: „…dnes se mi opět zdálo o medvědech, ale i přesto se cítím lépe, než kdykoliv předtím. Jsem taková plná energie.„ …

V srpnu 2003 jsem na Sibiři v okolí Vanavary zkoumala, jak rašeliniště ovlivňují růst a vývoj stromů. Porovnala jsem stromy v centru rašeliniště, na jeho okraji a v lese rašeliništěm neovlivněném ve výšce kolem 500m.n.m. Stejně jem postupovala i v České republice(v nadmořské výšce kolem 800m.n.m) a mým cílem bylo porovnat (pokud by to bylo možné) rašeliniště v Čechách s rašeliništi na Sibiři.

Z literatury, kterou jsem pro svou práci studovala se mi nejvíce hodil Atlas stromů a keřů a Biologie pro …, kde jsou pěkně popsané jednotlivé druhy stromů. V Encyklopedii zvířat jsou dobře popsaná vrchovištní rašeliniště jako celek. Dále jsem navštívila muzeum geologie a přírody a naučnou stezkuv SOOS. Nejvíce jsem čerpala z naučné stezky kolem rybníka u vesnice Kladská. Jsou zde popsány rašeliniště Slavkovského lesa s jejich faunou a flórou.

V okolí Vanavary jsem v přibližné výšce 500m.n.m. a na šedesátém severní šířky procházela rašeliništěm a v lese rašeliništěm téměř neovlivněném, na začátku rašeliniště a v jeho středu jsem zjišťovala jaké stromy zde rostou, měřila jejich výšku a obvod kmene ve výšce 1m nad zemí a opticky zkoumala jejich růst tj. tvar koruny, počet suchých větví, tvar větví, barvu a tvar jehlic, u padlých stromů kořenový systém a stáří stromů pomocí letokruhů. Stejná pozorování jsem prováděla i v České republice ve Slavkovském lese v nadmořské výšce 800m.n.m. a na padesátém stupni severní šířky. Mým cílem bylo zjistit, zda se Sibiřské rašeliniště dá v něčem porovnat s Českým rašeliništěm i přes rozdílné klima, podloží, nadmořskou výšku a zeměpisnou šířku. Zároveň jsem na Sibiři zjišťovala, jaké borovice mají jehlice po třech.

Popisované území se nachází jihovýchodně od vesnice Kladská, poblíž Konstantinových Lázní ve Slavkovském lese.Rozkládají se zde přirozená rašeliniště vrchovištního tipu- rašelinné smrčiny, které se vyskytují hlavně ve vyšších polohách a podílejí se na zadržování vody v krajině a zpomalení jejího odtoku, čímž jsou pro celé území velice důležité. Rašelinné smrčiny mají pralesovitý charakter a nacházejí se zde rozsáhlé koberce rašeliníku a mechů. Dalším druhem vrchovištních rašelinišť ve Slavkovském lese jsou blatkové bory, které jsem navštívila a provedla zde výzkum (viz. níže). Toto rašeliniště vzniklo na středně zrnité až hrubozrnité, muskovitické, krušnohorské žule typu kladská(viz. CHKO Slavkovský les). Blatkové bory rostou na hlubších vrchovištních rašeliništích s vysokou hladinou spodní vody a jsou stará okolo 150 let.(viz. naučná stezka). Vyskytuje se zde borovice bažinná, konkrétně její stromovitá forma borovice blatka. V okolí rašeliniště se nacházejí uměle založené smrkové lesy. Tato oblast se nachází v nadmořské výšce kolem 800m.n.m.

Les rašeliništěm téměř neovlivněný byl poměrně dost vlhký, bez podrostu, pouze s hrabankou. Občas zde byly mechové polštáře z ploníku, krajina byla bez větších výškových rozdílů. V tomto lese má dominantní postavení smrk ztepilý a v nepatrné míře je zde zastoupena borovice lesní. Na ploše 21m2 rostlo 17 smrků ztepilých s obvody kmene od 130 do 40cm, nejčastěji 80cm. Našla jsem zde padlý smrk vysoký 23m s obvodem kmene 80cm ve výšce 1m nad zemí. Suché větve měl od výšky 1m do výšky 2.5m nad zemí, ostatní větve byly rovné, pravidelné,přeslenitě větvené, zelené, bez proschlých větví a proschlého jehličí s délkou 2.7m kromě vrcholu stromu, kde ještě nestačily dorůst.. Vzdálené od sebe byly asi 35-65cm. Jehlice měl tuhé, zploštělé, 1-1.5cm dlouhé. Z toho lze usoudit že se zde smrku poměrně daří. V květnu a červnu jsem odebrala vzorky-konec větve s prašníkovými a pestíkovými květy (prašníkové byly ve spodní části stromu, pestíkové v horní části stromu). Prašníkové květy byly kulovitě oválné, červené, složené z tyčinek. Pestíkové květy byly válcovité, stojaté, červené, později, po opylení zdřevnatí, zfialoví, zvětší se, rostou směrem dolů a obsahují hodně smoly, tudíž krásně voní.(viz. příloha 1). Semena v samičích šišticích zrají v říjnu a do následujícího jara z hnědých, přibližně 15cm velkých šišek vypadají. Samotná šiška spadne později.(viz. literatura 1).

Největší a nejmohutnější strom, který jsem zde objevila, byl 30m vysoký smrk ztepilý s obvodem kmene 255cm ve výšce 1m nad zemí. Suché větve měl do šesti metrů nad zemí. Tento smrk měl tmavě šedou, rozbrázděnou kůru. Z toho vyplývá (viz. literatura 1), že je starší. než 20 let

Na začátku rašeliniště se mezi rašeliníkem hojně vyskytuje brusnice vlochyně a suchopýr pochvatý, ze stromů zde roste smrk ztepilý a borovice bažinná, konkrétně její stromovitá forma borovice blatka. Na podrobnější prozkoumání jsem si zde vybrala nejmohutnější borovici blatku a smrk ztepilý(viz. fotografie č.2).Smrk byl vysoký 6.5m s obvodem kmene 40cm ve výšce 1m nad zemí. Měl světle hnědou, nerozpraskanou kůru, z čehož můžeme usoudit (viz. literatura č.1), že není starší než 20 let. V zelených větvích měl hodně suchého, rezavého jehličí. Borovice byla vysoká necelých 6m s obvodem kmene 41cm ve výšce 1m nad zemí. V koruně měla méně proschlého jehličí než smrk. Na zkoumané ploše 21m2 rostlo 6smrků ztepilých vysokých přibližně 6m, 1smrk ztepilý vysoký 0.5m a 5 borovic blatek vysokých přibližně 6m. Z toho je patrné, že se zde smrkům přestává dařit a na jejich místo nastupuje borovice blatka. Nebyly zde žádné vyvrácené stromy, z čehož lze usoudit… prosím o vysvětlení.

Hlouběji v rašeliništi převažoval hlavně suchopýr pochvatý, byly zde rozsáhlejší porosty rašeliníku a řidčí porosty brusnice vlochyně( viz. literatura č.3). Dále se zde v menší míře vyskytuje šicha černá, chráněná klikva žoravina, jedovatý černýš lesní a z hub čepičatka bažinná. Na ploše 21m2 jsem nalezla 3 vyvrácené borovice blatky , 3 borovice blatky vysoké 2m a jednu borovici blatku vysokou 4m. Do 3.5m měla suché větve a v zelené koruně tvaru půlkruhu měla na rozdíl od stromu mimo rašeliniště, který prosychá od kmene, proschlé jehličí na konci větví.(Prosím o vysvětlení). Větve (jak suché, tak živé) měla díky špatným životním podmínkám hodně pokroucené (viz. fotografie č.3). Zde, na rozdíl od okraje rašeliniště, bylo větší množství vyvrácených stromů, což svědčí o tom, že kořenový systém stromů nepronikl do větších hloubek. Stojí za povšimnutí, že zde rostou už jen borovice blatky, smrk je již téměř potlačen, jen ojediněle se zde vyskytují zakrslé, nejvýš půl metru vysoké smrčky.

Uprostřed rašeliniště jsem nalezla rašelinná jezírka , velká od 3 do 4 m2 (viz fotografie č.4). Mezi rašelinnými jezírky zemi pokrýval rašeliník s trsy suchopýru pochvatého. Borovice blatky zde přecházely v klečovou formu. Byly přibližně 1m vysoké a téměř všechny byly napůl vyvrácené s hodně pokroucenými a proschlými větvemi, což ukazuje na další zhoršení životních podmínek pro stromy...

V rašeliništi se v hojné míře vyskytuje pavouk slíďák(viděla jsem jich zde obrovské množství) , který si mezi rašeliníkem vytváří trubičky, ve kterých uchovává kokon s budoucím potomstvem( viz. naučná stezka), malý, černý mravenec černolesklý, který žije v rašelinných jezírkách, velké množství much a dále prase divoké, jelen evropský-rasa západoevropská a liška obecná, kteří zde zanechali trus a stopy. Původně se zde v hojné míře vyskytoval i rys ostrovid(poslední zastřelen v roce 1708), vlk(poslední zastřelen v roce 1756), medvěd hnědý(poslední zastřelen v roce 1698) a dodnes zde v malém množství přebývá tetřívek obecný a tetřev hlušec (viz. naučná stezka). Tato zvířata v rašeliništi vytvářejí úzké cestičky, po kterých neustále chodí. Díky tomu na nich nerostou stromy a stromy v okolí nad nimi nemůžou rozprostřít své větve.

Shrneme-li průřez posuzovaného území,zjistíme, že se v lese rašeliništěm téměř neovlivněném vyskytovaly z 99% smrkové monokultury, Se začínajícím rašeliništěm se během 2 metrů povaha lesa změnila v řidší, smrkovo-borový les. Nezměnil se pouze poměr zastoupení jednotlivých druhů stromů, ale také jejich vzhled, vzrůst, hustota a celkový ráz krajiny. Tento náhlý přechod byl viditelně způsoben změnou půdy. Když jsme postupovali hlouběji do rašeliniště, stromy se zmenšovaly, byly více pokroucené, měly více proschlých větví a suchého jehličí, bylo zde více vývratů a porost zde byl řidší. Celou dobu jsme šlapali v tmavé, kyselé, rašelinné vodě, která byla na povrchu prohřátá, od 6cm studená.

Změny struktury společenstev nízkých keřů a bylin v závislosti na vzdálenosti od epicentra Tunguzského polomu směrem na (vhodnou světovou stranu atp.)

Fytocenologické snímkování bude pouze metoda pro sběr fytocenologických dat,se kterými lze právě díky použití této přehledné metody dále pracovat (prvním krokem pro zpracování dat bývá zpravidla tabelární syntéza).

Při snímkování budu vycházet z učení curyšsko-montpellierského směru, pro zápis dominance budu užívat klasickou Braun-blanquetovu stupnci. Pro zápis dalších vlastností porostu (vitalita, sociabilita…), které jsou sice méně důležité, ale s ohledem na předmět sledování a oblast užitečné. Ještě však nejsem pevně rozhodnut, které vlastnosti by bylo nejvhodnější zapisovat (výše zmíněná vitalita a sociabilita jsou jedny z nejuvažovanějších, jejich stanovení však bývá mnohdy ztíženo nemalou subjektivní chybou).

abstrakt: v srpnu 2003 se uskutečnila ETM, jejímž cílem bylo všeobecné prozkoumání oblasti domnělého dopadu TM,… jedna z prováděných prací bylo vegetační snímkování se zaměřením na byliny a nízké keře. Účelem bylo zjistit a případně nalézt sytém změn struktury společenstev vřesovišť v závislosti na vzdálenosti od epicentra T polomu. V závěru jsme se pokusili popsat příčinu zjištěných změn….

metodika: Bylo pořízeno x (cca 12 snímků) na 6 lokalitách, tzn. po dvou snímcích. Lokality od sebe byly vzdáleny cca x km vzdušnou čarou ve směru XXX od epicentra. Pro sběr dat jsem zvolil vegetační snímkování na ploše 5x5 metrů, postupoval jsem podle pravidel curyšsko-montpellierského směru, za užití Braun-blanquetovi stupnice dominance, stupnici sociability téžtak navrženou Braun-blanquetem,…

Oblast Zapovednik je po pedologcké stránce poměrně podrobně probádána. Bohužel jsem nenarazil při svém pátrání na žádnou studii, která by byla psaná v češtině nebo němčině. Pro mé potřeby jsou ale dostačující obecnější publikace pojednávající spíše o všeobecně o pedologii a paleopedologii (Němeček, Smolíková, Kutílek 1990), a pedogeografii (Horník a kolektiv 1986).

Na místě budou vybrány tři místa, které by měly alespoň zhruba charakterizovat dané území. Na nich budou vyhloubeny půdní sondy o rozměrech 1 m x 1 m. Jejich dno by měl tvořit permafrost. Poté budou u těchto sond zakresleny a vyfotografovány půdní profily. Budou odebrány vzorky půdy po 40 cm, popřípadě ze zajímavých horizontů. Tyto vzorky budou později podrobeny chemické analýze.

Představoval bych si vypracování svého tématu tak, že budu v oblasti Zapovedniku pozorovat zastoupení druhů lišejníků. Chtěl bych také udělat vegetační snímkování na ploše 15 x 15 cm ( na tom pravděpodobně budu spolupracovat s Vydrou ). Nakonec bych chtěl uvést porovnání sibiřské oblasti a okolí mého bydliště.

Jelikož lišejníky jsou indikátory životního prostředí a oblast Tajgy je méně ovlivněna člověkem než ČR. Tak si myslím, že v Zapovedniku bude větší intenzita i druhové složení lišejníků.

Zatím se mi podařilo sehnat jen „Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty„ ( B.P.Kremer, H.Muhle-1998 ), což je spíše atlas a „Projekt lišejníky„ od nadace Tereza, kde se přesně popisuje vegetační snímkování lišejníků.

Protože ještě nevím,jak to tam bude přesně vypadat a probíhat, tak mám jen neucelenou představu. Mými pomůckami se stranou hlavně nožík, fotoaparát, nožík, zápisník a tužka ( popř. lupa ).Vždy vzorek určím a vyfotím nebo když ho nepoznám, tak ho odříznu a uschovám pro pozdější určení.

Tuto část vypracuji až po návratu, dle zjištěných informací. Porovnání s oblastí kolem mého bydliště vypracuji také po návratu, i když samotné pozorování u nás bych chtěl zvládnou ještě před odjezdem do Ruska.

Chtěl bych poděkovat učiteli, který mi nabídl účast v této soutěži, rodičům, že mi cestu umožnili a samozřejmě organizátorům a odborníkům, bez kterých by expedice neproběhla.

V srpnu 2003 byla provedena průzkumná činnost v oblasti evropské i asijské části Ruska se zaměřením na studium charakteru ruského obyvatelstva v závislosti na geografickém, sociálním a ekonomickém prostředí.

Statistické údaje použité v této práci byly sesbírány od hranic Ruska s Běloruskem (na železniční trase), přes Moskvu, dále cestou do Krasnojarsku, Vanavary a na stejné trase zpět. Materiál jsem získala formou dotazů na otázky (viz níže), zaznamenáním a statistickým zpracováním do tabulek a grafů. Počet pozorovaných objektů:

V srpnu (9. - 19. 8. ?) 2003 v oblasti Zapovědniku Tunguzka bylo odebráno 50 vzorků vody s řasami (převážně mikroskopickými), které byly uchovány v lahvičkách s formaldehydem a následně vyhodnoceny na Jcu v Č. Budějovicích.

Projekt ,který se chystám v průběhu naąí expedice realizovat se zatím pracovně nazývá - Antropogenní vlivy expedic a turismu na místo pravděpodobného dopadu Tunguzského meteoritu. Vlastní projekt se skládá ze tří částí. První, jiľ z velké části zpracovanou část, jsem sestavila z obecných informací o Ruské federaci.Zahrnuje informace zeměpisné - údaje o přírodních podmínkách, podnebí, průmyslu, zemědělství, obyvatelstvu,ale i informace které jsem získala při plnění pětiměsíční soutěľe - o biomu tajgy a oblasti Bajkalu. Tuto část se chystám doplnit ještě o informace z historie objevování Tunguzské oblasti, Kulikově expedici a mnohých dalších a samozřejmě také o samotném pádu domnělého meteoritu. Následující dvě části projektu závisí na materiálu a údajích, které získám v průběhu expedice.Cestou napříč Ruskem bych svou pozornost ráda věnovala proměnám krajiny a významným biotopům východní Evropy a západní Asie.V Moskvě a jiné civilizaci budu spolupracovat s Janou Veselou a připojím k jejím dotazníkům na obyvatele Ruska několik otázek týkajících se ochrany přírody v Rusku.Ve Vanavaře začne již nejdůležitější část mého projektu.Budu dokumentovat stav krajiny a vliv lidí na ni.Ráda bych zdokumentovala negativní,ale i pozitivní chování lidí k přírodě. Zaměřím se na problematiku odpadů, čistotu a dostupnost pitné i užitkové vody,nakládání s odpadní vodou,čistotu ovzduší, materiál a provedení staveb, možnosti dopravy a kvalitu komunikací, získávání energií, terénní úpravy, půdní erozi, zásobování, rostlinstvo a živočišstvo. Stejný průzkum budu provádět i v samotném Kulikově táboře, jehož hodnocení bude těžištěm mé práce. Dokumentace, kterou bych chtěla zhotovit na místě se bude skládat z fotografického materiálu, deníkových záznamů, nákresů a přesných popisů stavu tábora a chování účastníků expedice v něm. Jako pomůcky mi poslouží fotoaparát, filmy, pásmo nebo nějaké jiné měřítko, psací potřeby - propisky, obyčejná tužka, guma, pastelky, pravítko, blok, diář a samozřejmě různé pytlíčky a krabičky na vzorky. Chtěla bych také získat nějakou přesnější mapu, na které by bylo možno zakreslit polohu tábora, skladbu a položení budov, ale i přibliľné zakreslení výletů z tábora. V druhé polovině času stráveného na místě, který bych ráda věnovala asi denním výletům do vzdálenějšího okolí, při nichž bych se zaměřila na Lokální změny lesa jako důsledek působení přírodních faktorů . Pokud budu mít štěstí ráda bych zdokumentovala důsledek požáru nebo vichřice, které mají obrovský význam pro obnovení tajgy. Tyto disturbance ji navrátí do raných stadií sukcese. Ale předmětem mého zájmu budou i menší změny biomu jako podmáčení, rozvodnění toků, polomy a vliv zvířat.